– A co, našel jsi to? – Přemýšlel jsem.
– Ahhh… Ano, našli… heh.., ve sprše, v naturálkách, budu kurva. Tento schmuck, nahý před stolem se zrcadlem na jeho zadku, trhl stopkou.
– Hahahaha!!! – Yelled. – Co v naturáliích?
– Co, proč? – Zeptal se mě.
– Proč, co? Připnul na jeho pípnutí (zadek). Tam se celá zóna stále objevuje … – Harya ještě hrneček konzervoval a Ostap trpěl. – A pořád tam byl vtip. Říct?
– No tak, no tak, super! – podporovaný důl.
– Zázrak jeden na záchodě sraček oslepený. Ze všech otřesů nashromáždil neoholený hovno a vytvořil tlustou klobásu, která vypadala jako mužský křen, vysoký půl metru. A všichni šli, podívali se a nechápali, kdo měl tak rozsáhlou anální pasáž, na kterou nemohl zapomenout, a monumentalizoval to v soše. Dlouho tam stála a pobavila všechny návštěvníky. Stručně řečeno, existuje jeden blázen a není co dělat. Řekněte mi lépe, jak se máte, v Petrohradě nebo v Moskvě?
Podívali jsme se na sebe a hackli se, s úsměvem.
– Co to říká!? – Moje řeč, rozměry těla: sto dvacet padesát – sto dvacet. – Jako všude: dnes je pánev a zítra je pryč.
– Ano, tam jsou taky vtipy. – Vibroval jsem její strojový vibrátor, to znamená já, nalil jsem další hrnek. – Anecdote lépe poslouchat. To znamená, že bobr a polena tlačí proti proudu a havran kouří nesmysly na fenu stromu a dívá se na obtížné trápení bobra. Plaval, plaval, vidí, vrána sedí a žvýká. «Dej, – myslí, – odpočívám» a ptá se jí: – Co říkají, děláš opeřený? a ona: – Já? – vrána se zašklebila. – Kouřím bambus,.. Uuuuiii!!! … Huuuuu.
Beaver: – Tak co? Khe, hr.. – bobr se odtrhl od kouře přicházejícího jeho směrem.
Vrána: – spěchá.., pro zábavu vše.. a já chci žít… Ahhahaha!!!
Beaver: – A jak něco kouřit?
Vrána: – Ano, držte a držte, držte, dokud neodletíte.. Chceš to zkusit?
Beaver: – A co, no tak?
A vrána foukala bobra sloupec kouře, jako z parního vlaku. Beaver ji spolkl a držel ji v hloubi plic. Tělo nafouknutého hlodavce pomalu kleslo na záda a začal klesat ke dnu, pustil kmen a roztáhl nohy. Bobr byl plný pocitu zvědavosti, když kolem něj prolétla ryba a řasy na něj mávaly podél cesty, po které proudil jeho proud. A jak si toho vize a krásy předtím nevšiml. Poprvé v životě se podrobil řece a přírodě.
Současně, kolem ohybu, sedí Behemoth na březích této řeky a vymazává jeho spodky. Vidí, jak se objevuje bobr a vydechuje kouř.
Hippopotamus: – Jste bobr? – hroch byl překvapen. – byl tam deník, ale teď, jako žínka, jsi vyskočil?
Beaver: – Tam! Tam!!! Kolem zatáčky vrány bambus kouří!!!!!!
Hroch: – Kde?
Beaver: – Tam!!!!! – Nesl proud, řekl bobří.
Hroch byl fascinován a opustil svůj podnik a ponořil se do vody.
Vrána sedí, kouří bambus a třepotá, zatímco sedí. Náhle se před jejím zobákem objeví hroch. A vrána zrady, přímo tam, zamávala křídly, otevřela oči, jako žába a křičí ve všech krkavcích hrdla.
Vrána: – Beaver, výdech!!! V přírodě, praskla?!!!
poznámka 11
O Geně
Porodila jsem Negro Ivanov. Ležící, to znamená, že je ukamenována a žalostně zkoumá lékaře, který porodil od nohy k hrudi. A on to ví, křičí kolem ní a řídí okolní personál. Je lepší otřít tělo novorozence práškem chlorem. A nezbledne.
– Mdaaaa!! – starší škrabající Adamovo jablko vyškrábal ven. – Ty, maminko, chlapče. A s vadou v barvě kůže.
Zamával hlavou od ramene k rameni, vpravo, vlevo:
– Oh, ach, ah, ah!! – Madame Madame Ivanova praskla, ukamenovaná lékařským morfinem. – Doktore, drahý doktore! – Modlím se v Kristu, přijít s něčím? Ouch… Ouch! Neříkej to svému manželovi? Je to skvělý bandita. Co, a já jsem šel do Papuy Nové Guineje sám.., Oaya, napsat svou práci, Wow., O místních skupinách tam, Ano!! Oh, babky, babičky pláč!! Sekačka (1000 $), jinak je zranitelný, zabiják šesté a nejvyšší úrovně, může zabít mou chrpy a ty, možná i já.
– A musím s tím dělat? – překvapilo doktora.
– Fuck ho, namočit, jak dát drink!!
– Paní, drž hubu, musíte tě zachránit, máš poryvy pod pupkem a nad koleny… Mdaaa.. Něco, co budeme považovat za vědecké. Leno! Helen! – Zavolal mladého praktikanta do místní lékařské fakulty. Se jménem Dandelion.
Dandelion Lena, přitáhla si zadek a koketně si s ní povídala, opřela se o doktora.
– Ano, Putin Donald Trump. Jsem připraven…
– A proč máš jméno Dandelion?
– A to, hehe. – na dlani měla dlouhý nos červený mop, který se vyplatil pouze na započtení, ale vypadal jako panna. – podle typu jsem byl nalezen v zelí a jsem rád.
Doktor se na ni rozhlédl, dosud ne vrásčitá, štíhlá postava, a rozšířil oči, zhluboka se nadechl parfémů a řinčil řasy.
– Páni, krást, půjdeš na pohotovost, zeptej se pana Ivanove. Řeknete mu, když odpoví, že k porodu došlo v normálním normálním režimu, ale kvůli mutaci se geny nekonvergovaly a narodilo se černé dítě. Chápeš to?
– Ano, pane soudruh Putin Donald Trump. – a sestra hrdě zmizela ve dveřích. Ukázalo se, že v pohotovosti a říká:
– Ahoj, a kdo je pan Vasil Ivanov?
Vstává a hlasitě odpovídá:
– Já!!!!
Podívala se na něj nahoru a dolů, zvedla jeho krk až k hranici, jeho masivní svaly, zejména kolem jeho ramen a krku, a vyděšené, otevřel oči, ústa a nozdry se strachem. Poté co couvla a vrátila se k doktorovi.
– Obávám se, pane soudruh Putin Donald Trump. Je tak velký, silný a němý. – A vzlykala hořkými slzami. Doktor si vzal lem županu a otřel si oči, rozmazal jí silné, želé podobné slzy v obličeji, stejně jako uklízečka, která si utírá z okna roční prach. Jako potvrzení toho vdechl také její kartáč, odletěl mouchy a pokusil se pokračovat v strouhance, ale Lenochka, která se odstrčila, běžela do ošetřovny a, zavírající se zevnitř, seskočila na gauči. Pokud by její chodba na chodbě neslyšela, pak by místní nemocní soudruzi zlomili zámek dveří, chtěli se sami umýt.
Ivanovo tělo ostře vystupovalo mezi očekávaná těla, o to více se domnívalo, že tam byl sám, nepočítal tu starou krysu, která kousla roh linolea pod další židli, skromně žvýkala. Doktor, zděšený objemem