Ale když Riley následovala Kelsey dolů po schodech, neviděla nic zlověstného. Suterén byla upraven jako pohodlná odpočívárna. V jednom rohu byla dobře osvětlená kancelář s psacím stolem, pokrytým papírovými složkami, nástěnka se starými fotografiemi a novinové výstřižky a několik pořadačů.
"Tady to je - vše, co byste mohli chtít vědět o ´Řetězovém Shanovi´ a jeho kariéře a pádu," řekla Kelsey. "Poslužte si. Zeptejte se, pokud vám něco nebude dávat smysl."
Riley a Bill si začali prohlížet složky. Riley byla překvapená a nadšená. Byl to fascinující, dokonce skličující objem informací, a mnohé z nich se nikdy nenaskenovaly do databáze FBI. Složka, kterou si prohlížela, byla nabitá zdánlivě nevýznamnými položkami, včetně ubrousků z restaurace ubrousky s ručně psanými poznámkami a nákresy, vztahujícími se k případu.
Otevřela další složku, která obsahovala fotokopie zpráv a dalších dokumentů. Riley si trochu pobaveně uvědomila, že si Kelsey jistě nesměla složky okopírovat nebo by je neměla držet. Originály už byly dávno po naskenování skartovány.
Jak Bill a Riley hloubali nad materiály, Kelsey poznamenala, "Hádám, že vás mohlo napadnout, proč tenhle případ prostě nenechám být. Někdy se nad tím sama podivuji."
Na chvíli se zamyslela.
"Shane Hatcher byl mým jediným střetem se skutečným zlem," řekla. "Během mých prvních čtrnácti let u FBI jsem víceméně jen ozdobila kancelář v Syracuse – sloužila jsem jen jako žena - symbol. Ale pracovala jsem na tomto případu od základů, hovořila jsem s gangstery na ulici, převzala jsem velení týmu. Nikdo nečekal, že bych mohla dostat Hatchera. Ve skutečnosti si nikdo nebyl jistý, jestli ho někdo dostane. Ale já ho dostala."
Riley se teď dívala do složky s fotografiemi nevalné kvality, které se úřad zřejmě neobtěžoval ani skenovat. Kelsey dobře věděla, že je lepší je nevyhazovat.
Na jedné byl policista, který seděl v kavárně a mluvil s gangsterem. Riley mladého muže okamžitě poznala, byl to Shane Hatcher. Chvíli jí trvalo, než poznala policistu.
"To je důstojník, kterého Hatcher zabil, že ano?" Řekla Riley.
Kelsey přikývla.
"Důstojník Lucien Wayles," řekla. "To jsem vyfotografovala já."
"Co s Hatcherem řeší?"
Kelsey se významně usmála.
"No, to je docela zajímavé," řekla. "Předpokládám, že jste slyšeli, že důstojník Wayles byl bezúhonný, vyznamenaný policista. To je to, co místní policisté stále chtějí, aby si všichni mysleli. Ve skutečnosti byl zkorumpovaný na kost. Na tomto obrázku se setkal s Hatcherem a doufal, že s ním uzavře dohodu – o části zisku za to, že se nebude vměšovat do Hatcherova území. Hatcher řekl ne. Tehdy se Wayles rozhodl Hatchera vyřídit. "
Kelsey vytáhla fotografii s bezvládným tělem Waylese.
"Jak asi víte, pro důstojníka Waylese to nedopadlo moc dobře," řekla.
Riley to začínala chápat. To byl přesně ten ukrytý poklad, který doufala že najde. Přenesl ji mnohem, mnohem hlouběji do mysli mladistvého Shana Hatchera.
Když se podívala na fotografii Hatchera a policisty, Riley zkoumala mysl toho mladého muže. Představovala si Hatcherovy myšlenky a pocity v okamžiku, kdy byl snímek pořízen. Také si vzpomněla na něco, co právě řekla Kelsey.
"Víte, on měl nastavený přísný kodex jednání, dokonce i jako gangster.”
Z jejích vlastních rozhovorů s Hatcherem Riley věděla, že je to platí i dnes. A nyní, při pohledu na tuto fotografii, Riley vnímala Hatcherovo niterní znechucení nad Waylesovým návrhem.
Urazilo ho to, pomyslela si Riley. Připadalo mu to jako urážka.
Není divu, že Hatcher z Waylese udělal tak hrůzné příklad. Podle Hatcherova pokrouceného kodexu chování to podle něj bylo morální rozhodnutí.
Riley listovala dalšími fotografiemi a našla policejní snímek jiného gangstera.
"Kdo je to?" Zeptala se Riley.
"Smokey Moran," řekla Kelsey. "Nejdůvěryhodnější poručík Řetězového Shana – dokud jsme ho nezatkli za prodej drog. Měl našlápnuto na dlouhý trest odnětí svobody, takže jsem neměla žádný problém s tím, dostat z něj svědectví proti Hatcherovi, výměnou za laskavost. Tak jsem konečně lapila Hatchera."
Riley brněla kůže, když fotku držela v ruce.
"Co se stalo s Moranem?" zeptala se.
Kelsey zavrtěla beznadějně hlavou.
"On je stále na svobodě," řekla. "Často si říkám, kéž bych s ním tu dohodu nikdy neuzavřela. Dlouhé roky tiše řídí různé gangsterské činnosti. Mladší gangsteři k němu vzhlíží a obdivují ho. Je chytrý a nepolapitelný. Místní policie, ani FBI nebyli nikdy schopni přivést ho k soudu."
Brnění sílilo. Riley zjistila, že se ocitla v mysli Hatchera, desítky let si ve vězení lámal hlavu nad zradou Morana. V Hatcherově mravním vesmíru si nezasloužil takový člověk žít. A spravedlnost si dávala dost na čas.
"Máte jeho současnou adresu?" Zeptala se Riley Kelsey.
"Ne, ale jsem si jistá, že úřad ji má. Proč?"
Riley se zhluboka nadechla.
"Protože tam má Shane namířeno, aby ho zabil."
KAPITOLA SEDMÁ
Riley věděla, že Smokey Moran je ve velkém nebezpečí. Ve skutečnosti však Riley neměla k bludné kariéře gaunera žádný soucit.
Opravdu záleželo jen na Shanu Hatcherovi.
Jejím úkolem bylo vrátit Hatchera zpět do vězení. Pokud ho chytí ještě než zabije Morana za starou zradu. Ona a Bill zajedou na Moranovu adresu, aniž by ho předem varovali. Požádají místní úřad o zálohu, která se tam s nimi setká.
Bylo to asi půl hodiny jízdy od Kelsey Spriggeové, ze zástavby střední třídy v Searcy, do mnohem zlověstnější gangsterské čtvrti v Syracuse. Obloha byla zatažená, ale nesněžilo a dobře odklizenými silnicemi se doprava pohybovala normálním tempem.
Zatímco Bill řídil, Riley se podívala do databáze FBI a provedla rychlé hledání na jejím mobilu. Viděla, že situace s místním gangem je katastrofální. Gangy se v této oblasti seskupovaly a znovu rozdělovaly od roku 1980. Během éry Řetězového Shana to byli většinou místní obyvatelé. Od té doby se přistěhovaly národní gangy a přinesly s sebou vyšší míru násilí.
Drogy, které toto násilí vyvolávaly, a zisky z nich, situaci zhoršily a dělaly ji mnohem nebezpečnější. Nyní se běžně objevovaly cigarety nasáklé v balzamovací kapalině a krystaly, způsobující paranoiu, nazývané "koupelové soli." Kdo ví, jaké ještě nebezpečnější látky se objeví příště?
Jak Bill zaparkoval u zchátralého činžovního domu, kde žil Moran, Riley spatřila dva muže, kteří na sobě měli bundy FBI, jak vystoupili z jiného auta – agenti McGill a Newton, kteří se s nimi setkali na letišti. Z jejich objemnosti bylo zjevné, že mají na sobě pod bundami kevlarové vesty. Oba měli u sebe ostřelovací pušky Remington.
"Moran bydlí ve třetím patře," řekla Riley.
Když skupina agentů prošla vchodem budovy,