Polibek pro královny. Морган Райс. Читать онлайн. Newlib. NEWLIB.NET

Автор: Морган Райс
Издательство: Lukeman Literary Management Ltd
Серия:
Жанр произведения: Книги для детей: прочее
Год издания: 0
isbn: 9781094303833
Скачать книгу

      Copyright © 2018 Morgan Rice. Všechna práva vyhrazena. S výjimkou povolení podle U.S. Copyright Act 1976, žádná z částí této publikace nesmí být, bez předchozího svolení autora, za žádných okolností reprodukována, distribuována nebo převáděna do jakýchkoliv jiných formátů, ani uchovávána ve sdílené databázi. Tento ebook je licencován výlučně pro Vaše osobní využití. Tento ebook nesmí být dále prodáván nebo darován ostatním lidem. Pokud chcete knihu sdílet s další osobou, zakupte si prosím další kopie. Pokud čtete tuto knihu, ale nezakoupili jste si ji, nebo nebyla zakoupena pouze pro Vaše použití, vraťte ji prosím a pořiďte si svou vlastní kopii. Děkujeme, že respektujete usilovnou práci, kterou autorka na vznik tohoto titulu musela vynaložit. Obsah této knihy je fiktivní. Jména, osobnostní charakteristiky, organizace, místa, události a konflikty jsou beze zbytku produktem autorčiny představivosti, nebo je jejich použití fiktivní. Jakákoliv podobnost se skutečnými osobami, ať již živými nebo mrtvými, je čistě náhodná.

      OBSAH

       KAPITOLA PRVNÍ

       KAPITOLA DRUHÁ

       KAPITOLA TŘETÍ

       KAPITOLA ČTVRTÁ

       KAPITOLA PÁTÁ

       KAPITOLA ŠESTÁ

       KAPITOLA SEDMÁ

       KAPITOLA OSMÁ

       KAPITOLA DEVÁTÁ

       KAPITOLA DESÁTÁ

       KAPITOLA JEDENÁCTÁ

       KAPITOLA DVANÁCTÁ

       KAPITOLA TŘINÁCTÁ

       KAPITOLA ČTRNÁCTÁ

       KAPITOLA PATNÁCTÁ

       KAPITOLA ŠESTNÁCTÁ

       KAPITOLA SEDMNÁCTÁ

       KAPITOLA OSMNÁCTÁ

       KAPITOLA DEVATENÁCTÁ

       KAPITOLA DVACÁTÁ

       KAPITOLA DVACÁTÁ PRVNÍ

       KAPITOLA DVACÁTÁ DRUHÁ

       KAPITOLA DVACÁTÁ TŘETÍ

       KAPITOLA DVACÁTÁ ČTVRTÁ

       KAPITOLA DVACÁTÁ PÁTÁ

       KAPITOLA DVACÁTÁ ŠESTÁ

       KAPITOLA DVACÁTÁ SEDMÁ

       KAPITOAL DVACÁTÁ OSMÁ

       KAPITOLA DVACÁTÁ DEVÁTÁ

       KAPITOLA TŘICÁTÁ

      KAPITOLA PRVNÍ

      Sebastian se plížil Ashtonem. Připadal si jako lovná zvěř a snažil se vymyslet, co dál dělat. Byl volný, ale pravdou bylo, že tomu sám nemohl uvěřit. Dokonce i teď měl pocit, že jde o nějaký trik. Mohly za to okolnosti jeho útěku.

      Sebastian to nechápal. Někdo odemknul dveře jeho cely a zabil všechny strážné v Rupertově domě. Ta neznámá osoba se ale neozvala, nepředstavila, Sebastian netušil, kdo by to mohl být. Čekal by, že s ním jeho zachránce bude alespoň po část cesty na svobodu, ale místo toho teď putoval ashtonskými ulicemi úplně sám.

      Přešel přes Uzlový vršek a Spirály a pomalu pokračoval směrem k dokům. Měl se na pozoru a nejen z obvyklých důvodů, kvůli kterým se musel mít na pozoru naprosto každý, kdo procházel Ashtonem. Rupert brzy zjistí, že Sebastian zmizel a pošle za ním své muže.

      „Do té doby musím být pryč,“ pomyslel si Sebastian. Tohle mu bylo naprosto jasné.

      Kdyby měl na své straně matčinu přízeň, bylo by všechno jinak, ale poté, co uprchl z vlastní svatby, pochyboval, že by měla náladu mu pomáhat. A pravdou navíc bylo, že chtěl co nejrychleji opustit Ashton ještě z jednoho důvodu – čím dřív bude pryč, tím dřív se dostane do Ishjemme a k Sophii.

      „Dostanu se k ní,“ slíbil si. Dostane se k ní a pak budou spolu. Na ničem jiném mu nezáleželo.

      Pokračoval až dolů do doků. Našel hostinec a posadil se v jeho koutě a vyhrnul si límec pláště. Vyhlížel muže, kteří by mohli pracovat pro Ruperta. Konec konců, už jednou ho cestou z města chytili.

      „Co to bude?“ zeptala se ho obsluhující žena.

      Sebastian položil na stůl minci z váčku, který mu někdo nechal společně s pláštěm a dýkou. „Jídlo,“ řekl, „a informace. Jsou tu nějaké lodi mířící do Ishjemme?“

      Obsluha si minci vzala. „Pokud jde o jídlo, to zařídím. Ohledně toho druhého tu klidně seď a poslouchej. Kapitáni tu tráví spoustu času.“

      Sebastian předpokládal, že to tak nejspíš dopadne. Doufal, že se co nejrychleji dostane z Ashtonu, ale nemohl riskovat cestu do doků a další vyptávání se na loď. Právě tak ho totiž Rupert posledně dostal. Musel si dát na čas. Musel si vyslechnout, jaká je situace.

      A tak udělal obojí. Seděl a snažil se vyslechnout co nejvíc rozhovorů, které v hospodě probíhaly. Zatím snědl kus chleba, sýra a vyzrálé šunky. Muži v koutě se bavili o válkách za Ostrovodou, které teď už nepůsobily tak vzdáleně, když se Nová armáda pokoušela o invazi. Muž se ženou si šuškali, ale Sebastian z jejich řeči těla poznal, že si navzájem slibují, že zůstanou spolu a plánují společný život. Pomyslel přitom na Sophii. Jiní se zase bavili o posledních divadelních představeních nebo o hádkách, které viděli v docích. Mezi tím vším ale Sebastiana zaujala dvě šeptem vyřčená slova.

      „Královna vdova…“