Caitlin si se záchvěvem strachu najednou uvědomila, že všechny peníze, které měla u sebe, jí budou k ničemu.
“Odpad,” řekl a vrazil jí bankovku zpátky do ruky.
Caitlin se rozhlédla kolem a se strachem si všimla, že odmotávají lana a loď se chystá vyplout. Rychle přemýšlela, opět sáhla do svých kaps, vytáhla nějaké drobné, našla čtvrťák a podala mu ho.
O něco více zaujatý si ho vzal a prohlížel si ho ve světle. Stejně, pořád nebyl přesvědčený.
Strčil jí ho zpátky do dlaně.
“Vrať se s opravdovými penězi” řekl; taky se podíval na Růži a dodal, “a žádní psi.”
Caitlininy myšlenky se obrátili na Caleba. Možná tam byl, téměř na dosah, na ostrově Benátky, vzdálený jenom cestu lodí. Zuřila, že jí ten muž brání v setkání s ním. Ona měla peníze—jenom ne jeho peníze. Plus, loď jenom sotva vypadala, že je schopná plout na moři a byli na ní stovky lidí. Znamenal by jeden lístek navíc opravdu takový rozdíl? To prostě nebylo fér.
Když vrazil peníze Caitlin do dlaně, náhle sevřel svými spocenými, velkými rukami ty její a popadl ji za zápěstí. Ušklíbl se a na tváři se mu objevil velký, zkřivený úsměv, který odkrýval několik chybějících zubů. Caitlin cítila jeho nechutný dech.
“Pokud nemáš žádné peníze, můžeš mi zaplatit jiným způsobem,” řekl, rozšířil svůj úchylný úsměv a když to udělal, natáhl svou druhou ruku a dotkl se její tváře.
V Caitlin se ozvali její bleskové reflex a automaticky se natáhla, praštila ho tvrdě do ruky a vyslobodila své zápěstí z jeho sevřetí. Byla překvapená svou vlastní sílou.
On se na ní podíval, očividně šokován z toho, že tak malá dívka může mít takovou sílu a jeho úsměv se změnil na rozhořčení. Vytáhl hleny až z paty a pak plivl přímo na její nohu. Caitlin se podívala dolů a viděla, že to přistálo na jejich botách. Byla znechucená.
“Máš štěstí, že jsem tě nedořezal,” zabručel na ni, pak se náhle otočil a vrátil se k odmotávání lan.
Caitlin cítila, že jí zrudli tváře, jak ní prostoupil hněv. Byli muži všude stejní? V každém čase a věku? Byla tohle ukázka toho, co může čekat od zacházení se ženami v tomto čase a na tomto místě? Přemýšlela o všech těch ženách tam venku, o všem, s čím se v této době musí vyrovnat a cítila, jak její vztek narůstá. Cítila, že se potřebuje za ně všechny postavit.
On byl pořád skloněný, rozvazoval lana a ona se rychle napřáhla a kopla ho brutální sílou přímo do zadku. Kopanec ho poslal na let ponad molo, hlavou napřed, přímo do vody, o patnáct stop níže. Přistál s hlasitým šplouchnutím.
Caitlin rychle proběhla přes rampu, Růže po jejím boku, a protlačila si cestu na obrovskou plachetnici plnou lidí.
Stalo se to tak rychle, že doufala, že si toho nikdo nevšiml. Zdálo se, že má pravdu, protože posádka vytáhla mostík a loď začala odplouvat.
Конец ознакомительного фрагмента.
Текст предоставлен ООО «ЛитРес».
Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию на ЛитРес.
Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.