„Inu, pojďme tedy na to,“ řekl Ellington.
Mackenzie se podívala na telefon, aby zjistila, že je 7:50. Ušklíbla se na Ellingtona a napila se ze své kávy. Byla černá, což obvykle nebyla její volba, ale nehodlala si stěžovat.
„Vy jste ranní ptáče, co?“ zeptala se.
„Záleží na případu. Čím více odpovědí je potřeba získat, tím snadněji se mi daří se vyhrabat z postele.“
„No, vzhledem k tomu, že součet všech odpovědí, které máme je nula, myslím, že jste se musel vzbudit velice brzy.“
Ellington přikývnul a napil se ze své kávy. Společně se potom odebrali z místnosti na parkoviště. Když usedli v autě, Ellington se ujal volantu, zatímco Mackenzie okamžitě začala na telefonu vyťukávat číslo agentky Delores Manningové. Také si uvědomila, že má Ellington v něčem pravdu. Opravdu bylo snazší vyrazit, když tu nebylo nic s čím mohli začít pracovat. Pocit, že je tu šance odhalit něco, co je může dovést k těm třem uneseným ženám, byl takhle po ránu silnější. I Mackenzie se už nemohla dočkat, až se do toho pořádně pustí.
Конец ознакомительного фрагмента.
Текст предоставлен ООО «ЛитРес».
Прочитайте эту книгу целиком, купив полную легальную версию на ЛитРес.
Безопасно оплатить книгу можно банковской картой Visa, MasterCard, Maestro, со счета мобильного телефона, с платежного терминала, в салоне МТС или Связной, через PayPal, WebMoney, Яндекс.Деньги, QIWI Кошелек, бонусными картами или другим удобным Вам способом.